Zdálo by se, že současná exploze elektronických čteček, tabletů, e-papíru a podobných vymožeností je dalším mocným proudem na mlýn digitalizace všeho, co donedávna bylo na papíru. Je to jednoduchá úvaha: do paměti takového tabletu se vejdou dokumenty, které by normálně vážily desítky, ne-li stovky kilogramů - a zatímco tablet, který neváží skoro nic, se do aktovky vejde víc než pohodlně, o metrácích papíru si v tomto ohledu dovolím s úspěchem pochybovat.Ostatně, kdo by se s tím taky tahal, když celý ten stoh jde namačkat do čtečky vpravdě příruční.
Už Goethe ale říkal, že šedá je každá teorie, zatímco strom života se zelená - a platí to i o čtečkách. Teoreticky nahradí papír naprosto dokonale, v praxi už to ale tak slavné není. Alespoň pokud mluvíme o tabletu všech tabletů, přístroji, který - ať už se nám to líbí nebo ne - je hlavní rozbuškou současné exploze těchto zařízení. Ano řeč je o iPadu firmy Apple. Jeho konstruktéři totiž vůbec nemysleli na jeho využití pro elektronické dokumenty. A pokud mysleli, tak spíš ve smyslu jak mu zabránit.
Máte pocit, že přeháním?
Pak mi ale vysvětlete, proč tenhle přístroj nemá žádné USB, žádné sloty pro externí paměťové karty, proč je jeho synchronizace s běžnými kancelářskými programy přinejmenším problematická a proč i psát delší texty na něm jde jen s velkým sebezapřením. Může to mít jen jediný důvod: iPad programově nemá být využíván k práci (snad s výjimkou psaní mailů a přístupu na internet) a už vůbec ne k práci s vlastními dokumenty. Je to módní hračka s hezkým designem sloužící především k zábavě - pokud možno takové, kterou si zaplatíte v elektronickém obchodě firmy Apple. Zkrátka něco jako iPhone s větším displejem, který ale už ani telefonovat neumí (tedy ne, že by telefonování s iPhone bylo bůhví co).
Zdálo by se, že teď už na iPadu v tomto ohledu tak nesejde, protože na jeho úspěch navazují další výrobci a řada z nich nabízí tablety, s nimiž se dá naopak pracovat velmi dobře. V analogii s iPhone ale můžeme pokračovat: i na jeho masové šíření reagovala konkurence přístroji mnohem lepšími, které ale přesto žádný závratný úspěch nezaznamenaly. A kupovat dobré, leč nijak levné zařízení, které se nejspíš nebude vyrábět moc dlouho, může být z mnoha důvodů nepraktické.
Tablety tedy zřejmě ještě čeká zajímavý vývoj. Kdybych si měl zavěštit, tak řeknu, že se podobně jako smartphony s dotykovým displejem rozdělí na dvě skupiny - na přístroje sloužící pro zábavu (a jako módní doplněk) a na manažerské modely určené k práci - na jednom z prvních míst i pro využívání elektronických dokumentů. Než se ale v této druhé skupině vyprofiluje výrobce, který si v tomto segmentu zajistí stabilnější pozici, bude to ještě chvilku trvat.
Verze pro tisk
