Jan Petr: Banky jsou pozadu v komunikaci elektronickými kanály

Tvrdíte, že dnešní informační systémy brání zavádění změn. Můžete to prosím nějak konkrétněji přiblížit?

Nejlépe to lze ukázat na situaci, kterou v různých obměnách prožívají znovu a znovu v různých finančních ústavech. Lidé z obchodních útvarů přijdou s nápadem na novou službu zákazníkům. Předají požadavek útvaru IT, protože potřebují přizpůsobit informační systémy.

A rychle se ukáže, že poměrně jednoduchý požadavek má v rámci složitého supersystému dopad na další obchodní procesy a že vyžaduje zásah celé řady specialistů. Je tudíž nutné zapojit desítky konzultantů, analytiků, systémových architektů, specialistů na bezpečnost, ochranu osobních údajů, kvalitu jakosti, řízení projektů a další.

Výsledný projekt bude stát několik milionů a bude trvat minimálně půl roku.  Jednoduchý požadavek zadavatele se změní na složitá překrývající okna menu a submenu kde jen zaškolení zabere neuvěřitelně moc času. To je cena za složitost informačních systémů, se kterými banky pracují.

Je vůbec možné postupovat jinak? Není to prostě nutná daň za to, že žijeme ve věku informačních technologií?

Podívejte se na Czech POINT! Není tomu dlouho, co dokázal zavést více než 30 nových produktů přibližně za dva měsíce. Ukažte mi na českém trhu banku, která dokáže tak rychle zavést jediný produkt!

Přechod od papírových k elektronickým originálům totiž otevírá cestu k jiné architektuře informačních systémů. Zákaznické procesy je nemusí být pokrývány v rámci obrovských složitých systémů, ale malými chytrými miniaplikacemi, které lze měnit během několika hodin nebo dnů.

Radíte tedy, aby banky zahodily dosavadní informační systémy a nahradily je malými aplikacemi?

V žádném případě ne! Ty velké složité supesystémy budou nadále mít svůj význam. Budou v nich například udržována data o zákaznících a transakcích. Ale vlastní obchodní procesy by se měly odehrávat mimo tyto složité superaplikace. Přijetí nového požadavku zákazníka, schválení faktury k proplacení, přidělení úvěru – to všechno jsou procesy, které mohou být řešeny bez nutnosti zasahovat do jádra obrovského supersystému.

Příkladem takového uspořádání jsou datové schránky. Robustní systém s přesně definovanými rozhraními a kolem něj síť miniaplikací pro obsluhu uživatelů. Informační systém datových schránek byl díky tomu schopen udržovat dvě verze uživatelského rozhraní, takže když prezident podepsal novelu zákona o eGovernmentu, stačilo pouhých pět dnů k provedení změn. To by bylo s klasickým informačním systémem nemyslitelné.

Celý text rozhovoru najdete zde.