Jak se pozná úspěšný projekt od neúspěšného? Podle statistik provozu a počtu uživatelů? Podle novinových komentářů? Jde-li o projekt státní správy, může o úspěchu rozhodnout hlasování občanů? Nebo má být měřítkem úspěchu dosažení nějakých jasně definovaných cílů? A co když cíle nebyly zveřejněny předem?
Ve skutečnosti nezbývá než přiznat, že každý (nebo skoro každý) si dokáže najít nějaké měřítko, podle nějž je projekt úspěšný. A každý taky dokáže najít nějaké měřítko, podle nějž je tentýž projekt neúspěšný. Vedle toho je tu ale jedna tvrdá metrika, která se dá obelstít jen obtížně. Finanční návratnost. Jak jsou na tom datové schránky s finanční návratností? A je to vůbec možné rozhodnout?
Takže by byla škoda, kdyby všeobecné pozornosti unikl údaj, který i laikovi umožní snadno se návratnosti datových schránek dopočítat. Generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá uvedla před pár týdny v rozhovoru pro týdeník Euro, že roční výpadek výnosů podniku způsobený datovými schránkami činí dvě miliardy korun. A výpadek příjmů dodavatele není nic jiného než zákazníkova úspora. Česká pošta přijde přesně o tu částku, kterou úřady a podniky ušetří za poštovné (minus platby za přenos datových zpráv). Většina této úspory míří k úřadům, protože ty posílaly více doporučených dopisů. A také více používají datové schránky.
Takže na jedné straně máme dvoumiliardovou úsporu (ročně). A to nepočítáme papíry, tonery, obálky, čas strávený chozením na poštu a podobné položky. Jaké jsou proti tomu náklady? Pokud vím, rozpočet projektu nebyl zveřejněn, nicméně podle údajů, které opakovaně uvedl server lupa.cz, vyšel informační systém datových schránek na 900 milionů. Je-li tomu opravdu tak, pak to znamená návratnost pět měsíců! Úvodní investice se tedy zaplatila do konce března a od začátku dubna nový systém šetří peníze. Hlavně peníze daňových poplatníků.
Víte o jiném projektu z jakéhokoliv sektoru s podobnou návratností?
Verze pro tisk
