Jan Petr: Banky jsou pozadu v komunikaci elektronickými kanály

Vaším mottem je, že zaměstnancům podniků, úřadů a bank šetříte desetitisíce hodin, které by trávili papírováním. Jak toho docílíte?

Takovou elektronizací, která reálně snižuje pracnost.

Ono není tak těžké papír prostě nahradit elektronickou verzí dokumentu, tím se však od papírování dostaneme k e-papírování. Tak je tomu u většiny dnes využívaných aplikací – fakticky pouze lepším či horším způsobem nahrazují papírový proces nebo pro některé jeho kroky. Internetové formuláře, které najdete v různých aplikacích od elektronického bankovnictví až po hypotéční smlouvy, nevytvářejí dokumenty s právním účinkem, se kterými by bylo možné dál pracovat. Pouze sbírají data, která se uloží do databáze a teprve následně se z nich vytvoří tisková sestava.

Má-li elektronizace lidem opravdu šetřit práci, musí elektronické řešení splňovat několik podmínek. Musí být dostatečně uživatelsky jednoduché, provádění změn musí být velmi snadné, musí vznikat dokumenty s právním účinkem a jednou zadaná data musí být k dispozici v takové podobě, aby s nimi mohly pracovat další aplikace. Tak fungují inteligentní formuláře.

Když se podíváme na váš referenční list, z řad bank působících v České republice tam není téměř žádná (s výjimkou Citibank). Znamená to, že banky jsou s papírováním pozadu?

Před krizí platilo, že banky měly tendenci preferovat komplikovanější a dražší řešení od globálních dodavatelů. To se ale mění. Dnes banky vybírají racionálněji, takže příležitost dostávají i dodavatelé, jako jsme my. A lidé v bankách mnohdy s údivem zjišťují, že za zlomek ceny dostávají produkt se stejnými funkcemi a lepší podporou.
Naše řešení využívá například ČNB a řada menších finančních institucí. V současné době realizujeme projekty ve dvou velkých retailových bankách.

Nechci hodnotit, zda banky jsou nebo nejsou pozadu. Zkuste ale své bance poslat dokument podepsaný elektronickým podpisem. Jen málokterý ústav je schopen jej akceptovat.  A ty, které to dělají, vesměs nejsou schopny rozpoznat pravý elektronický dokument od nepravého. Nebo zkuste zavolat do své banky, že si nechcete chodit na poštu pro doporučené dopisy a ať vám pošlou dokument do datové schránky. Také elektronické formuláře, které visí na webových stránkách bank, jsou technologicky minimálně o generaci pozadu za moderními řešeními, jaké dnes nasazuje veřejná správa.

Kdybyste se podívali dovnitř ústavů, ukázal by se vám velmi podobný obrázek. Pro ilustraci stačí uvést, že řada bank, která dostává od státní správy elektronické dokumenty do datové schránky, je tiskne a dále zpracovává papírově!

O generaci pozadu? Není to nadsázka?

Ne není. 90% současných aplikací bank pro klienty (WEB aplikací) nepracuje s doklady, ale s daty. Uživatel zadává někam data, prochází postupně obrazovkami a pokud, nedej Bože, v sedmém kroku zjistí, že neví nějaký důležitý údaj nebo mu spadne wifi, všechno dosud vyplněné zmizí a můžete začít krokem jedna.  Pro inteligentní formuláře je „save“ nativní funkce.
Mnohem větší problém je však na konci procesu. Data někam odejdou. To je jako kdyby vám paní na přepážce řekla, tak jste mi to pěkně nadiktoval a na shledanou. Ale ve skutečnosti vám ta paní nechá věc zkontrolovat a podepsat, čímž vznikne doklad s právním účinkem. To webové formuláře neumí. Různé aplikace se to snaží všelijak obcházet, ale pořád je to velice nešikovné.  

 

Celý text rozhovoru najdete zde.