A doba internetová přinesla také další moderní aspekt: Kromě virové expanze a pokusů hackerských útoků snažících se dostat z vašeho počítače číslo kreditní karty či aspoň nějaká zajímavá privátní data, jak dokládají statistiky firem zabývajících se bezpečnostním softwarem, výrazně roste v tomto čase i počet „spamů dobré vůle“. Vánoční blahopřejné e-maily, které se do vaší mailové schránky slétnou, aby ji během pár dnů než se v nich stačíte přebrat dokonale zahltily.
Je to hezký pocit, že někde ve vzdálené firmě, kde jste kdysi dali vizitku na vás někdo minimálně jednou za rok myslí. Zahřeje u srdce a dá na vědomí, že byste také měli učinit dobrý skutek a vzpomenout si na své známé.
Zvlášť mazaně to činí některé firmy, které olemují blahopřejný spam zdůvodněním, že to činí jen a jen kvůli globálnímu blahu naší planety, neboť elektronickou formou ušetří několik hektarů lesních porostů, potřebných jinak k výrobě papíru na vánočenky a novoročenky. Případně náklady, které by to vyžadovalo, věnují zčásti na nějakou dobročinnou akci potřebným v rovníkové Africe, či na fond týraným kaprům.
Některé se ovšem stále konzervativně drží tradiční obálkové formy s předtištěnými texty a vlastnoručními (!) podpisy. Těm nejspíše došlo, že neuváženým převedením do elektronické formy by mohly zahubit celé vzkvétající průmyslové odvětví vývoje a výroby předtištěných blahopřání.
Já jsem ale v tomto ohledu spíš staromilec. Raději se aspoň těm nejbližším snažím poslat tu tradiční papírovou kartičku, a aby bylo vidět, že si jich opravdu vážím, napsat na ní sám nějakou vtipnou průpovídku. A že je to nějaká fuška, vymyslet pro každého pár vlídných slov a hlavně přimět se je na příslušné kartičky napsat! To je možná i důvod, proč jich posílám tak nějak stále méně.
No nic, už musím končit. Nestačil jsem zase vymyslet nic kloudného ani koupit a dát na poštu sváteční blahopřání s nějakým hezkým předtištěným sloganem, tak snad aspoň stihnu rozeslat všem známým pár blahopřejných mailů…
Sdílejte tento článek:
Verze pro tisk
